Aktuálně

 
Back to top

Eva Budzáková: Zamyšlení, trošku i k Valentýnu!

Právě dnes, 14. února 2014 je tomu už 138 let, co Alexander Graham Bell představil světu telefon! Takové divné, a přesto fantastické zařízení. Zvedneš sluchátko a mluvíš!   

Mezi tím vším ovšem běžela léta, vzniklo povolání telefonisty, ukázalo se tak výhodné zvlášť pro tělesně i zrakově postižené. Také jsem prožila pár let za malou ústřednou. Člověk zavolá, vy ho spojíte někam do kanceláře či ordinace, ozvete se té druhé straně, sdělíte, kdo volá.

A pak tu byly – mobily. Chvíli jsme s manželem váhali, zda ano či ne, pořád si mysleli, že bez nich přežijeme. Ovšem když mne kamarádka šla třikrát čekat k autobusu, než velice zpožděný přijel a jindy nastaly situace, kdy  jsme si museli mobil na chviličku půjčit od zcela neznámého člověka, abychom o sobě dali vědět, bylo rozhodnuto.

Ty první, které jsme s manželem, nevidícím jako já, vlastnili, nemluvily. Kdysi jsem se ptala, zda někdy budou ozvučené, no a kompetentní muž ze společnosti, kterou nejmenuji, neboť už si to přesně nepamatuji, pravil přibližně toto: „Segment těch nevidomých je tak malý, že by se to nevyplatilo.“

A teď, ač “segment“, doufejme, není stále větší a větší, už je vše kolem nás rozmluveno, od váhy až po ty telefony a počítače.        

A co s tím vším mám společného svátek sv. Valentýna? Dnes právě končí, za rok bude zas. Leckoho může zlobit jeho komerční stránka, mne také, ale ta původní myšlenka je v podstatě fajn! Internetem i jinými kanály letí spousty blahopřání, ukazujících na to, že se lidi, ač to tak nevypadá, pořád ještě mají rádi!

A co mne při pokusech najít něco v síti potěšilo? Informace o mapě naší republiky, která, když je sníh, se dá vidět v  Krkonoších od chaty Klínovka. Pro člověka, který má pouhý světlocit, naprosto zbytečná informace, potěšila mne, ani nevím proč, snad, že patřila k prvním? Někdo vyleze na kopec, vidí útvar vzniklý ze sněhu, najde v něm mapu, to potěší!

Jsem ráda, že leccos je nám prostřednictvím současné techniky přiblíženo, třeba nekonečné množství literatury,  spousta informací, jen unést jejich tíhu.

Psáno na Valentýna, tak co nám všem přát, třeba k tomu příštímu či k čemu kdo chceme? Ať nejsme segment, ať jsme lidi!