Využití 3D tisku nejen v astronomickém vzdělávání osob se zrakovým postižením

Chceme-li, ať je to z jakéhokoliv důvodu, získávat astronomické vědomosti, poznatky, schopnosti, dovednosti, hovoříme o tom, že se vzděláváme v astronomii – jsme součástí astronomického vzdělávání. Výuka přitom zpravidla vychází z poznávání astronomických jevů pozorovatelných pouhýma očima. Problém samozřejmě nastává, když zrak neslouží tak, jak by měl. Člověk se zrakovým postižením je ošizen o mnoho astronomických krás, které lidé bez zrakového postižení považují za samozřejmé – na poli astronomie zrakově postiženému vzniká značný informační deficit.

Haptizace pomocí fyzického modelu patří k velmi užitečným prostředkům při řešení informačního deficitu na poli vzdělávací astronomie. Tvorba takových fyzických modelů velmi usnadňuje tzv. 3D tisk, který přináší množství zajímavých možností ve využití jak vizuálního, tak hmatového zobrazení objektu či jevu.

S 3D tiskem souvisí mnoho témat: pořízení podkladu pro 3D tiskárnu (návrhem ve vhodném programu (např. OpenScad), skenováním, fotogrametrií, stažením z vhodného zdroje (např. NASA 3D Resources)), výběr materiálu, technika samotného tisku atd. U všech těchto témat existují určité limity – také z pohledu přístupnosti.

V letmém příspěvku se účastníci stručně seznámí s tím, jak vznikaly některé projekty:

• Vesmírné krabičky (Zapamatuj si vesmír - hra podobná hře pexeso či memory s tím rozdílem, že předmětem hry jsou 3D objekty),
• nízký reliéf kulové hvězdokupy M13 (výrazná kulová hvězdokupa na severní obloze),
• busta astronoma (skenování hlavy, ramen... a následný 3D tisk),
• 3D budovy za pomocí OpenStreetMap,
• 3D modely budov s Google Earth Pro a SketchUp 3D Warehaouse,
• shrnutí.