Ivana Pelešková: Mona Lisa

Hlavním rozdílem mezi dosažením něčeho a ničeho je odvaha udělat první krok. Ten, kdo jen čeká, a dělá to, co mu bylo řečeno, nikdy nedosáhne ničeho velkého. (Charles M. Schwab)

Chtěla bych vám vyprávět malou příhodu, která se mohla stát každému z vás.

Vánoce pomalu klepou na dveře a já na vzdor všemu tomu shonu a nervozitě jsem udělala první krok, tedy rozhodnutí. Už budu jenom pozitivní příjemná, veselá, inteligentní a krásná. Minulý den na prezentaci nového počítače s hlasovým výstupem jsem se dozvěděla, že jsem inteligentní. Mí nejbližší se s mou prudkou inteligencí už měli šanci setkat, ale od cizího to opravdu potěší. Koneckonců provize z prodeje počítače není určitě zanedbatelná.

Vánoční úklid se mi vede zdolat v čase, dárky zatím nemám, zato spoustu nápadů. Mé okolí propadá v zoufalou hysterii a já jsem se ze všeho objednala na kosmetiku. To může jednoho totálně rozhodit, nebo povzbudit.

Kosmetička si dala opravdu záležet. Nechala jsem si celý obličej s úspěchem přetapetovat. Zkrátím to - z ošklivého káčátka se vyloupla nádherná labuť. Na závěr, jako bonus mě kosmetička přepudrovala, abych se prý neleskla. Možná, aby nebylo vidět při placení, jak jsem se orosila.

Paráda, jsem nádherná skvělá. Vidět to Leonardo da Vinci, vezme paletu se štětci a namaluje novou Monu Lisu 21. století. Tahle euforie mi vydržela přesně dvě hodiny. V rádiu hlásili časové znamení a já se u kuchyňské linky sehnula, abych uklidila prázdnou sklenici. „Do pr….!“ bylo první, na co jsem se zmohla. Pyšný, pytel. Další dvě slova na P. Byla jsem pyšná, a proto je to teď v pytli. Co se stalo? Hlavou jsem narazila o hranu stolu. Mohla bych napsat naposledy jsem viděla zeleně a vůbec bych nelhala. Odneslo to levé oko s mým skvěle upraveným, teď rozseklým obočím. Oční víčko dostalo velikost XXL a přepadlo přes oko. Černé barvené řasy visí na víčku, jak třásně na koberci z výprodeje.

Leonardo da Vinci byl umělec své doby. Jsem na vážkách, jestli by teď trefil tu správnou barvu. V příštích dnech oko bude rozhodně pestré. Ptám se tedy: „ Halo, halo živote, co s tím?“ Z mého mobilního telefonu se jen ozvalo: „ Klávesa vypnout nebo zapnout.“ Určitě zapnout. Protože to je jen běžná příhoda.

„ Proč?“ Protože, jsem pozitivní, příjemná, inteligentní a za čtrnáct dní na vzdor všemu zase krásná.

"Žít znamená jednat."

Anatole France