Jaromír Žamboch: Internet - dobrý sluha, ale zlý pán

To, že internet je pro nevidomého člověka nepostradatelným nástrojem ať už při vyhledávání informací nebo komunikaci s okolím, není v dnešní době ničím novým. Z následujícího textu je ovšem patrné, že tomu tak nemusí být vždy. Pro mne osobně se stal spíše nástrojem pro neustálé a nekonečné potýkání se s problémy, jež mi tento pro jiné nepostradatelný pomocník přinesl.

Jelikož jsem si vždycky přál stejně jako ostatní nevidomí lidé samostatně bez cizí pomoci získávat nové informace a zároveň komunikovat s okolím, pořídil jsem si počítač s hlasovým výstupem s přístupem k internetu. Tato pomůcka mi radost nedělala příliš dlouhou dobu. Asi po měsíci jejího používání se začaly vyskytovat závady v podobě samovolného vypínání počítače a následně pádu operačního systému s následnou ztrátou všech dat na pevném disku. Později se mimo jiné měnily hodnoty parametrů v nastavení systému BIOS. Nutno podotknout, že bez jakéhokoli mého zásahu.

Poněvadž se můj počítač neustále choval výše popsaným způsobem, nevěděl jsem si s ním rady. S žádostí o pomoc při řešení mého problému jsem se obrátil na firmu Galop, jež byla dodavatelem této kompenzační pomůcky. Ani pracovníci této firmy mi nedokázali pomoci. Protože jsem z toho byl už zcela zoufalý a bezradný, zkoušel jsem měnit jednotlivé součásti pomůcky, a to od hlasových výstupů, operačních systémů až po komponenty počítače a počítače samotné. To s sebou pochopitelně přinášelo nemalé časové a finanční investice, bohužel bezvýsledné. Po nějaké době se na počítači samovolně spustil program Word, v jehož okně se postupně objevovaly texty, ze kterých příčina mých problémů začala vycházet najevo. Můj počítač byl napaden hackerem, který se v textech, samovolně vycházejících z tiskárny, přiznával ke všem výše zmiňovaným problémům.

Jelikož ani v silách poskytovatele připojení nebylo útočníkovi v jeho činnosti zabránit, obrátil jsem se na policii. Ta to vzhledem k nedostatku důkazních materiálů uzavřela případ tím, že si vše způsobuji já sám, neboť veškerá činnost, kterou hacker prováděl, byla konána pod mým jménem, aby nebyl útočník identifikovatelný. S takovým závěrem policie jsem se nespokojil a obrátil se s prosbou o pomoc na firmu ACE Design. I přes veškerou maximální snahu z jejich strany se problémy vyřešit nepodařilo.

Rozsah útoků se  neustále stupňoval. Hacker nejen, že poškozoval počítač, problémy se začaly projevovat i na zařízeních k počítači připojovaných (mobilní telefon samovolně rozesílal vulgární zprávy, MP3 přehrávač přestal nahrávat, věž zase samovolně měnila hlasitost a další, pro odborníky nepochopitelné). Mamce zcizil e-mailovou schránku, objednával nám zboží z internetových obchodů, měnil tarify na mobilním telefonu. To je  bohužel jen malý výčet z toho všeho, co mi hacker v mém životě způsobil a s čím se bezúspěšně potýkám již osm let. Tato problematika je velice obsáhlá, a proto ji ani zdaleka nelze díky stanovenému rozsahovému omezení v této práci pojmout zcela.

 V současné době je situace taková, že každý třeba i nový počítač s hlasovým výstupem připojený k internetu v místě mého bydliště po několikaminutové práci na internetu spadne a nelze jej nadále používat. Jinde mohu s hlasovým výstupem pracovat normálně, avšak pouze do doby, než se přihlásím ke své e-mailové schránce. Poté mi počítač spadne.

Ocitl jsem se v naprosto bezvýchodné situaci, kdy nemohu samostatně komunikovat s okolím ani si rozšiřovat své obzory. Známí, odborníci ani policie mi nedokáží pomoci a já i celá má rodina jsme již zcela bezradní.

Z mých zkušeností vyplývá následující závěr. Internet se v dnešní době zcela nepochybně stává velmi ocenitelným a užitečným zdrojem informací. Na straně druhé je pro mne zdrojem problémů a starostí, jež mi pořádně komplikují život.