Digitalizace (nejen) v paragrafových školách

Anotace přednášky

Do konce roku 2025 mají všechny české školy možnost využívat konzultační podpory a služeb lektorů, IT guru v oblasti digitalizace ve výuce a v oblasti kybernetické bezpečnosti, asistivních technologií či vnitřní konektivity škol. Seznámíte se s obsahem podpory NPI ČR pro školy vzdělávající žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Dozvíte se také o speciální nabídce vzdělávání pro tzv. paragrafové školy (školy zřízené dle §16 odst. 9 školského zákona, kde je možné vzdělávat pouze děti nebo žáky s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem).

Alžběta Kubcová Vitoulová

Alžběta Kubcová Vitoulová je speciální pedagožka s dlouholetou praxí na různých typech škol. Nyní pracuje v NPI ČR v rámci týmu podpory vzdělávání pedagogických pracovníků, kteří vyučují žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Zajišťuje kurzy určené jak pro běžné základní školy, tak pro školy zřízené pro žáky s jednotlivými druhy znevýhodnění.E.M.A. Netradiční asistivní technologie (nejen) do školy.

Výzvy pro školy, učitele i rodiče v heterogenní třídě

Anotace přednášky

V příspěvku  se seznámíte s tím, jakou podporu dostávají školy a učitelé při práci s hendikepovanými žáky při výuce ze strany Národního pedagogického institutu ČR. Odnesete si také odkazy na další informační zdroje a konkrétní tipy na prezenční i online kurzy dalšího vzdělávání, kterých se můžete po celý rok účastnit. Více info najdete na https://zapojmevsechny.cz

Renata Votavová

Renata Votavová je speciální pedagožka s celoživotní praxí na základní škole zřízené podle § 16 odst. 9 pro žáky s postižením. V současné době vede v NPI ČR tým oddělení Společného vzdělávání, který se zabývá podporou inkluze ve školách.

Sekce webové stránky s informacemi v českém znakovém jazyce

Anotace přednášky

V přednášce se zaměříme na výstupy uživatelského výzkumu, který agentura Deaf Friendly uskutečnila ve spolupráci s UX designéry Jakubem Goldmannem a Martinem Koptou. Výzkum proběhl přímo s uživateli českého znakového jazyka a přinesl poznatky o potřebách této komunity při používání webových stránek. Na základě zjištění jsme sestavili praktický návod pro tvůrce webových stránek, jak správně odkazovat na jazykovou verzi ve znakovém jazyce, jaký obsah je pro uživatele českého znakového jazyka vhodný a jakým způsobem stránky strukturovat a vizuálně upravit, aby byly přístupné a uživatelsky přívětivé. Představíme tvůrcům stránek konkrétní doporučení, která jim pomohou jim vytvářet webové prostředí přizpůsobené potřebám neslyšících, pro které je primárním komunikačním prostředkem český znakový jazyk.

Martin Kopta

Produktový manažer na digitálních platformách. Inicioval založení magisterské specializace na UX design na VŠE v Praze, kde také vyučuje. Martinovou doménou je uživatelský výzkum, strategický design a návrh konceptů. Píše newsletter reknisioweb.cz.

Jakub Goldmann

Designér a školitel. Věnuje se přednáškám, mentoringu a startupům. Vede designérskou agenturu Švejda Goldmann v Praze. Specializuje se na webdesign pro velké vydavatelské domy, fintech, disruptivní startupy a mobilní aplikace. V knize „75 tipů, jak si říct o web” přináší rady klientům, kteří nevědí, jak do digitálního prostředí vstoupit.

Titulkování videí na sociálních sítích

Online nástroj Beey umožňuje vytvářet k videům rychle, jednoduše a kvalitně titulky. Nejprve automaticky přepíše video do textu, pak si uživatel upraví text, časování, barvu a umístění titulků. Hotové titulky může stáhnout v různých formátech a poté je vloží do videa a otitulkované video publikuje na svém webu nebo na sociálních sítích. Tvůrci Beey konzultovali zásady správného titulkování s Českou unií neslyšících.

Zpřístupnění streamů a webinářů neslyšícím

Mnoho akcí využívá potenciál digitálního prostředí, ať už tím, že se online přímo odehrávají (webináře, online schůzky apod.), nebo tím, že své akce natáčejí a živě přenášejí, tzv. streamují. Jak takovou akci zpřístupnit neslyšícím? Jaké služby budete potřebovat a co vše bude potřeba zajistit technicky?
Nabídneme vám několik tipů, čemu se vyhnout, a ukážeme vám příklady dobré praxe.

AI Assistent Beey Live

Představíme vám AI asistenta Beey Live, který přináší mnohem více než jen přepis nahrávek! Beey Live totiž umožňuje simultánní automatický přepis konferencí a jiných událostí v reálném čase, což otevírá nové možnosti pro osoby se sluchovým postižením a nejen pro ně.
Beey Live se již nyní testuje v pražském CAMPu. V plánu je také rozšíření funkcionalit Beey Live především o syntézu hlasu; tato technologie by mohla pomoci osobám se zrakovým postižením.

Petr Herian je předsedou správní rady společnosti NEWTON Technologies, kterou založil v roce 2008 s cílem přenesení hlasových technologií k uživatelům a do průmyslu. Společnost umí s vysokou přesností rozpoznávat mluvenou řeč. Je jedničkou ve slovanských jazycích, ale zvládá i řadu dalších. Vedle diktovacích softwarů (NEWTON Dictate) se věnuje také přepisům záznamů na zakázku, vyhledávání v audiovizuálních archivech, hlasovým analýzám a hlasovému ovládání počítače. Její online nástroj Beey pro automatický přepis a titulkování využívá více než 20 000 spokojených uživatelů. Na rozvoji hlasových technologií společnost úzce spolupracuje s týmem prof. Jana Nouzy z Technické univerzity v Liberci.

Aplikace Tichá linka a možnosti jejího využití

Tichá linka je sociální služba tlumočení znakového jazyka a přepisu mluvené řeči do textu prostřednictvím online aplikace. Ukážeme vám, jak Tichá linka funguje a jak ji mohou zdarma využít i instituce či firmy, které nabízejí služby a informace široké veřejnosti.

Aktuální stav na poli automatické technologie pro přepis pro individuální použití

S prudkým nástupem umělé inteligence se objevuje řada aplikací vhodných pro individuální použití, které slibují uživatelům se sluchovým postižením, že spolehlivě zvládají automatický přepis nebo i titulkování mluvené řeči u videí pro jejich vlastní potřeby. Autoři prezentace je vyzkoušeli a na základě vlastních zkušeností přinášejí přehled, které z nich jsou více či méně použitelné.

Jaroslav Winter je šéfredaktor portálu Helpnet.cz, který v roce 2001 spoluzaložil konferenci INSPO a až do roku 2021 byl jejím hlavním organizátorem. Od září 2008 se jako koordinátor projektu České unie neslyšících, který podpořila Nadace Vodafone, podílel na zavádění simultánního přepisu mluvené řeči v České republice. Koordinoval rovněž projekt Odstranění diskriminace osob se sluchovým postižením u soudních jednání.

V komunitě lidí se sluchovým postižením je Ladislav Kratochvíl znám pod přezdívkou Kráťa. Od roku 2003 provozuje „webík s vypnutým zvukem“ Kochlear.cz.  Soustavně sleduje technologie usnadňující život lidem se sluchovým postižením, k jejich propagaci využívá blogy na iDNES.cz, Medium.seznam.cz či e-kos.cz. Je velmi aktivní v několika facebookových skupinách, jejichž členům dokáže radit v technických záležitostech. Také zveřejňuje na webu Kochlear.cz osvětové články týkající se ztrátu sluchu a vlastní podrobné návody na instalaci a používání některých užitečných aplikací.

Přístupnost v praxi: Tohle se opravdu povedlo

Stávající a ani chystaná legislativa kolem přístupnosti se zatím zcela nepotkává s požadavky na reálnou přístupnost pro uživatele a míra, do jaké se ji daří naplňovat, je přinejmenším sporná. Ve skutečném světě tak dnes můžeme narazit nejen na příklady webů, aplikací a služeb, které s reálnou přístupností mnoho společného nemají, ale i na ty, kde se snaha zajistit skutečnou přístupnost pro reálné uživatele opravdu daří – a to natolik, že mohou hrdě sloužit za vzor ostatním ve své kategorii. Michaela Dlhá z týmu Thésea proto ve svém příspěvku krátce představí několik z těch nejzajímavějších a uživatelsky nejvděčnějších.

Přístupná formulářová řešení v praxi

Přístupné formuláře nemusí vznikat jen z důvodu zákonné povinnosti, pokud se přistupuje k realizaci projektů zodpovědně vůči společnosti. V příspěvku vás seznámím s tím, jak k tvorbě přístupných formulářů přistupujeme my v Software602.

Časté dotazy

Hrdý pořadatel

Středisko Teiresiás zřídila Masarykova univerzita v Brně v roce 2000. Jeho úkolem je zajišťovat, aby studijní obory akreditované na univerzitě byly v největší možné míře přístupné také studentům nevidomým a slabozrakým, neslyšícím a nedoslýchavým, s pohybovým handicapem, případně jinak postiženým.

MUNI Teiresiás

Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky

Generální partner

  • AccessibleEU Centre

Hlavní partneři

  • Nadace Vodafone
  • Nadační fond Českého rozhlasu - sbírka Světluška
  • Deloitte

Partneři

  • Matapo Distribution
  • Software602
  • Národní pedagogický institut České republiky
  • Transkript online - logo
  • Lesensky.cz
  • Helpnet.cz
  • Poslepu.cz
  • Technologiebezzraku.sk